Soukromého gymnázia AD FONTES, o.p.s., Jihlava

Zpracoval:    PaedDr. Jaroslav Širmer

 Schválila:      Mgr. Jana Pavlasová - ředitelka školy

 Projednala a schválila pedagogická rada:     27. 8. 2007

 Projednala a schválila rada škola:     3. 9. 2007

1. Pravidla klasifikace a hodnocení žáka střední školy

2. Stupně a kritéria klasifikace v průběhu školního roku, v pololetí a na konci školního roku

3. Klasifikace chování žáka

4. Klasifikace v zájmových útvarech

5. Klasifikace celkového prospěchu žáka

6. Opravné (komisionální) zkoušky

7. Opakování ročníku

8. Získávání podkladů pro hodnocení a klasifikaci

9. Společná ustanovení

10. Výstupní hodnocení

11. Klasifikace mimořádně nadaných žáků

12. Organizace a hodnocení maturitních zkoušek

 1. Hodnocení žáka je organickou součástí výchovně vzdělávacího procesu. Je komplexním  posouzením prospěchu a chování žáka.

2. Klasifikace je jednou z forem hodnocení, provádí se průběžně a celkově na konci každého  pololetí.

3. Předmětem klasifikace jsou výsledky, jichž žák dosáhl ve vyučovacích předmětech v souladu s požadavky učebních osnov nebo individuálního vzdělávacího plánu. Řečová výchova se neklasifikuje.

4. Při klasifikaci a hodnocení zohledňuje učitel druh a stupeň postižení, zdravotní stav,  individuální a věkové zvláštnosti žáka a přihlíží ke kvalitě jeho výchovného prostředí.

5. Každé pololetí se žákovi vydává vysvědčení, za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.

6. Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno slovním klasifikačním stupněm.

7. V případě, že žák nesplní 80 % docházky, koná v příslušných předmětech komisionální  zkoušky. Výjimkou je dlouhodobá nemoc - záleží na posouzení ředitele školy.

 2.1. Klasifikace prospěchu žáka  

     Během školního roku jsou výkony žáků v jednotlivých předmětech bodovány podle následující stupnice:

 10 bodů

Žák:

*        ovládá požadované kompetence uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi, uvádí věci do souvislostí

*        samostatně uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů

*        myslí logicky správně, v myšlení se projevuje logika a tvořivost

*       jeho ústní a písemný projev je přesný a výstižný

*        jeho grafický projev je přesný

*       výsledky praktických činností jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky

*        pohotově, samostatně využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti, účelně si organizuje práci

*        je schopen samostudia

*        žák je schopen vyřešit 96 - 100 % zadaných úkolů

 9 bodů

Žák:

*        ovládá požadované kompetence uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi, uvádí věci do souvislostí

*        samostatně uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů

*        myslí logicky správně, v myšlení se projevuje logika a tvořivost

*        jeho ústní a písemný projev je přesný a výstižný

*        jeho grafický projev je přesný

*        výsledky praktických činností jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky

*        pohotově, samostatně využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti, účelně si organizuje práci

*        je schopen samostudia

*        žák je schopen vyřešit 90 - 95 % zadaných úkolů

8 bodů

Žák:

*        ovládá požadované kompetence v podstatě uceleně, přesně a úplně

*        podle menších podnětů učitele samostatně uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů

*        myslí logicky a správně

*        jeho ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti

*        jeho grafický projev je bez větších nepřesností

*        výsledky praktických činností mají drobné nedostatky

*        překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele

*        žák je schopen vyřešit 83 - 89 % zadaných úkolů

 7 bodů

Žák:

*        ovládá požadované kompetence v podstatě uceleně, přesně a úplně

*        podle menších podnětů učitele samostatně uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů

*        myslí logicky a správně

*        jeho ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti

*        jeho grafický projev je bez větších nepřesností

*        výsledky praktických činností mají drobné nedostatky

*        překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele

*        žák je schopen vyřešit 76 - 82 % zadaných úkolů

 6 bodů

Žák:

*        má nepodstatné mezery při osvojování požadovaných kompetencí

*        při vykonávaných požadovaných činnostech projevuje nedostatky, které za pomoci učitele koriguje

*        při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb

*        jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé

*        v jeho logice se vyskytují chyby

*        v ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti

*        v praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele, ve výsledcích jeho práce jsou nedostatky

*        vlastní práci organizuje méně účelně

*        žák je schopen vyřešit 69 - 75 % zadaných úkolů

 5 bodů

Žák:

*        má nepodstatné mezery při osvojování požadovaných kompetencí

*        při vykonávaných požadovaných činnostech projevuje nedostatky, které za pomoci učitele koriguje

*        při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb

*        jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé

*        v jeho logice se vyskytují chyby

*        v ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti

*        v praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele, ve výsledcích jeho práce jsou nedostatky

*        vlastní práci organizuje méně účelně

*        žák je schopen vyřešit 61 - 68 % zadaných úkolů

 4 bodů

Žák:

*        má závažné mezery při osvojování požadovaných kompetencí

*        je málo pohotový a má větších nedostatky při provádění požadovaných činností

*        v logice myšlení se vyskytují závažné chyby, jeho myšlení není tvořivé

*        v ústním a písemném projevu jsou vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti

*        při samostatném studiu má velké těžkosti

*        závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit

*        žák je schopen vyřešit 53 - 60 % zadaných úkolů

 3 bodů

Žák:

*        má závažné mezery při osvojování požadovaných kompetencí

*        je málo pohotový a má větších nedostatky při provádění požadovaných činností

*        v logice myšlení se vyskytují závažné chyby, jeho myšlení není tvořivé

*        v ústním a písemném projevu jsou vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti

*        při samostatném studiu má velké těžkosti

*        závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit

*        žák je schopen vyřešit 45 - 52 % zadaných úkolů

 2 bodů

Žák:

*        má závažné a značné mezery při osvojování si požadovaných kompetencí

*        nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané poznatky při praktických činnostech

*        neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky 

*        v ústním a písemném projevu jsou závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti

*        grafický projev má závažné nedostatky

*        závažné nedostatky a chyby nedovede žák opravit ani s pomocí učitele

*        nedovede samostatně studovat

*        v činnostech je převážně pasivní

*        žák je schopen vyřešit 36 - 44 % zadaných úkolů

 1 bod

Žák:

*        má závažné a značné mezery při osvojování si požadovaných kompetencí

*        nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané poznatky při praktických činnostech

*        neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky 

*        v ústním a písemném projevu jsou závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti

*        grafický projev má závažné nedostatky

*        závažné nedostatky a chyby nedovede žák opravit ani s pomocí učitele

*        nedovede samostatně studovat

*        v činnostech je převážně pasivní

*        žák je schopen vyřešit 25 - 35 % zadaných úkolů

 0 bodů

Žák:

*        má závažné a značné mezery při osvojování si požadovaných kompetencí

*        nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané poznatky při praktických činnostech

*        neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky 

*        v ústním a písemném projevu jsou závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti

*        grafický projev má závažné nedostatky

*        závažné nedostatky a chyby nedovede žák opravit ani s pomocí učitele

*        nedovede samostatně studovat

*        v činnostech je převážně pasivní

*        žák je schopen vyřešit méně než 25 % zadaných úkolů

Na pololetním a závěrečném vysvědčení jsou žáci hodnoceni slovním klasifikačním stupněm

1 - výborný

2 - chvalitebný

3 - dobrý

4 - dostatečný

5 - nedostatečný

U - uvolněn

N - neklasifikován

podle průměru získaných bodů

10 - 9 bodů - výborný

8 - 7  bodů - chvalitebný

6 - 5  bodů - dobrý

4 - 3 body - dostatečný

2 - 0 body - nedostatečný

 Stupeň 1 (výborný)

Žák:

*        ovládá požadované kompetence uceleně, přesně a úplně, chápe vztahy mezi nimi, uvádí věci do souvislostí

*        samostatně uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů

*        myslí logicky správně, v myšlení se projevuje logika a tvořivost

*        jeho ústní a písemný projev je přesný a výstižný

*        jeho grafický projev je přesný

*       výsledky praktických činností jsou kvalitní, pouze s menšími nedostatky

*        pohotově, samostatně využívá získané teoretické poznatky při praktické činnosti, účelně si organizuje práci

*        je schopen samostudia

 Stupeň 2 (chvalitebný)

Žák:

*        ovládá požadované kompetence v podstatě uceleně, přesně a úplně

*        podle menších podnětů učitele samostatně uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických i praktických úkolů

*        myslí logicky a správně

*        jeho ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti

*        jeho grafický projev je bez větších nepřesností

*        výsledky praktických činností mají drobné nedostatky

*        překážky v práci překonává s občasnou pomocí učitele

 Stupeň 3 (dobrý)

Žák:

*        má nepodstatné mezery při osvojování požadovaných kompetencí

*        při vykonávaných požadovaných činnostech projevuje nedostatky, které za pomoci učitele koriguje

*        při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb

*        jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé

*        v jeho logice se vyskytují chyby

*        v ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti

*        v praktických činnostech se dopouští chyb a při postupech a způsobech práce potřebuje občasnou pomoc učitele, ve výsledcích jeho práce jsou nedostatky

*        vlastní práci organizuje méně účelně

 Stupeň 4 (dostatečný)

Žák:

*        má závažné mezery při osvojování požadovaných kompetencí

*        je málo pohotový a má větších nedostatky při provádění požadovaných činností

*        v logice myšlení se vyskytují závažné chyby, jeho myšlení není tvořivé

*        v ústním a písemném projevu jsou vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti

*        při samostatném studiu má velké těžkosti

*        závažné nedostatky a chyby dovede žák s pomocí učitele opravit

 Stupeň 5 (nedostatečný)

Žák:

*        má závažné a značné mezery při osvojování si požadovaných kompetencí

*        nedokáže ani s pomocí učitele uplatnit získané poznatky při praktických činnostech

*        neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky 

*        v ústním a písemném projevu jsou závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti

*        grafický projev má závažné nedostatky

*        závažné nedostatky a chyby nedovede žák opravit ani s pomocí učitele

*        nedovede samostatně studovat

*        v činnostech je převážně pasivní

      Klasifikaci chování žáků navrhuje třídní učitel po projednání s učiteli, kteří ve třídě vyučují, a s ostatními učiteli a rozhoduje o ni ředitel po projednání v pedagogické radě. Pokud třídní učitel tento prostup nedodrží, mají možnost podat návrh pedagogické radě i další vyučující.

     Kritériem pro klasifikaci chování je dodržování pravidel slušného chování včetně dodržování školního řádu během klasifikačního období.

     Při klasifikaci chování se přihlíží k věku, morální a rozumové vyspělosti žáka, k uděleným opatřením k posílení kázně se přihlíží pouze tehdy, jestliže tato opatření byla neúčinná.

3.1  Chování žáka je klasifikováno slovně, těmito stupni

1 - velmi dobré

2 - uspokojivé

3 - neuspokojivé

3.2  Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace chování jsou následující

 Stupeň 1 (velmi dobré)

Žák uvědoměle dodržuje pravidla chování a ustanovení školního řádu školy. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Žák je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

 Stupeň 2 (uspokojivé)

Chování žáka je v rozporu s pravidly chování a s ustanoveními školního řádu školy. Žák se dopustí závažného přestupku proti pravidlům slušného chování nebo školního řádu, nebo se opakovaně dopustí méně závažných přestupků. Zpravidla se přes důtku třídního učitele školy dopouští dalších přestupků, narušuje výchovně vzdělávací činnost školy. Ohrožuje bezpečnost a zdraví svoje nebo jiných osob.

 Stupeň 3 (neuspokojivé)

Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování. Dopustí se takových závažných přestupků proti školnímu řádu nebo provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova nebo bezpečnost a zdraví jiných osob. Záměrně narušuje hrubým způsobem výchovně vzdělávací činnost školy. Zpravidla se přes důtku ředitele školy dopouští dalších přestupků.

3.3 Výchovná opatření

     Výchovná opatření jsou pochvaly a jiná ocenění a opatření k posílení kázně.

Třídní  učitel, ředitel školy, zástupce obce nebo krajského úřadu může žákovi po projednání v pedagogické radě udělit za mimořádný projev humánnosti, občanské a školní iniciativy, za záslužný nebo statečný čin, za dlouhodobou úspěšnou práci pochvalu nebo jiné ocenění (dále jen "pochvala"). Ústní nebo písemnou pochvalu uděluje žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídní učitel nebo ředitel školy. Písemná pochvala se uděluje zpravidla formou zápisu na zvláštním formuláři školy. Výjimečně v doložce na vysvědčení. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do třídních výkazů.

      Opatření k posílení kázně žáků se ukládá za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu. Toto opatření předchází zpravidla před snížením stupně z chování. Podle závažnosti provinění se ukládá některé z těchto opatření:

- napomenutí třídního učitele

- důtka třídního učitele

- důtka ředitele školy

Třídní učitel může žákovi podle závažnosti provinění udělit napomenutí nebo důtku, udělení důtky neprodleně oznámí řediteli školy. Ředitel školy uděluje důtku pro projednání v pedagogické radě. Napomenutí a důtky se udělují před kolektivem třídy nebo školy.

     Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zástupci žáka. Opatření se zaznamenává do třídního výkazu, nezaznamenává se na vysvědčení.

     Za jeden přestupek se uděluje žákovi pouze jedno opatření k posílení kázně.

 Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se hodnotí stupni:

- pracoval úspěšně

- pracoval

5.1  Celkový prospěch žáka je hodnocen 

- prospěl s vyznamenáním

- prospěl

- neprospěl

5.2  Kritéria pro jednotlivé stupně klasifikace celkového prospěchu žáka  jsou

       následující

 "prospěl s vyznamenáním"

 Není-li v žádném povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikace stupněm horším než "chvalitebný", průměr z povinných předmětů nemá horší než 1,50 a jeho chování je velmi dobré

 "prospěl"

Není-li v žádném z povinných předmětů hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný"

 "neprospěl"

Je-li v některém povinném předmětu hodnocen při celkové klasifikaci stupněm "nedostatečný"

 Do vyššího ročníku postupuje žák, který při celkové klasifikaci na konci druhého pololetí nebo při opravných zkouškách dosáhl stupně hodnocení alespoň "prospěl".

Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální.

 6.1   Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny (zdravotní důvody, atd.) klasifikovat na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby  klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí.                                                                                                                                       Zkoušky konané v náhradním termínu jsou komisionální. Nedostaví-li se žák bez řádné omluvy ke zkouškám v náhradním termínu je klasifikován stupněm nedostatečným.  

 6.2   Nelze-li žáka pro závažné objektivní příčiny klasifikovat na  konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho klasifikaci náhradní termín, a to tak, aby klasifikace žáka mohla být provedena nejpozději do 30. září. Do té doby žák navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší  ročník.  Žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník. Opakovat týž ročník může žák  střední školy pouze jednou.

 6.3   Má-li zástupce žáka nebo zletilý žák pochybnosti o správnosti klasifikace v jednotlivých předmětech na konci prvního nebo druhého pololetí, může do tří dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do třech pracovních dnů od vydání  vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka. Je-li vyučujícím daného předmětu ředitel školy, může zástupce žáka požádat o komisionální přezkoušení příslušného školního inspektora. Ředitel školy nebo školní inspektor oprávněnost žádosti posoudí a neprodleně zástupci žáka sdělí, kdy bude žák přezkoušen. V případě neprospěchu při přezkoušení žáka koná žák opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou zkoušky komisionální.

 6.4   Komisi pro přezkoušení žáka jmenuje ředitel školy, v případě, že  je vyučujícím ředitel,  jmenuje komisi školní inspektor. Komise je tříčlenná, tvoří ji předseda, kterým je zpravidla ředitel školy nebo jím pověřený učitel, zkoušející učitel, jímž je zpravidla vyučující daného předmětu a přísedící, který má aprobaci pro týž nebo příbuzný předmět. Klasifikační stupeň určí komise většinou hlasů. O komisionální zkoušce se pořizuje protokol.

 6.5   Komise žáka přezkouší neprodleně, nejpozději do 14-ti dnů od doručení žádosti, není-li  možné žáka pro jeho nepřítomnost v tomto termínu přezkoušet, může ředitel školy nebo  školní inspektor stanovit nový termín k přezkoušení pouze výjimečně, a to ze závažných  důvodů. Výsledek přezkoušení, který je konečný, sdělí ředitel školy prokazatelným způsobem zástupci žáka, další přezkoušení žáka je nepřípustné.

 6.6   Žákovi školy, který je na konci druhého pololetí klasifikován nejvýše ve dvou předmětech stupněm ?nedostatečný?, ředitel školy umožní vykonat opravné zkoušky.

 6.7   Žák koná opravné zkoušky nejpozději v posledním týdnu hlavních prázdnin. Termín  stanoví ředitel školy. Nemůže-li se žák z vážných důvodů dostavit k opravným zkouškám,  umožní mu ředitel školy vykonání opravných zkoušek nejpozději do 15. září, do té doby  navštěvuje podmíněně nejbližší vyšší ročník. Žák může v jednom dnu skládat pouze jednu  opravnou zkoušku.

 6.8   Nedostaví-li se žák k opravným zkouškám ve stanoveném termínu  bez odůvodněné  omluvy, klasifikuje se v předmětu, z něhož měl vykonat opravnou zkoušku, stupněm  nedostatečný.

7.1   Žák, který nemohl být ze závažných objektivních, zejména zdravotních důvodů      klasifikován ani v náhradním termínu, opakuje ročník. Opakovat týž ročník může žák  střední školy pouze jednou.

 7.2   Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který při plnění povinné školní docházky již jednou ročník opakoval. Tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 

 7.3   Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého     pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce  (nebo na žádost zletilého žáka) opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů v žádosti.

8.1   Podklady pro hodnocení a klasifikaci získávají vyučující zejména:             soustavným diagnostickým pozorováním žáka, sledováním jeho výkonů a připravenosti na vyučování, různými druhy zkoušek (písemné, ústní, grafické, praktické, pohybové, atd.), kontrolními písemnými pracemi, analýzou výsledků různých činností žáka, konzultacemi s ostatními vyučujícími a podle potřeby i psychologickými a zdravotnickými pracovníky.

 8.2   Žák musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé čtvrtletí. Známky získávají vyučující průběžně během celého klasifikačního období.

 8.3   Zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, nepřípustné je individuální  přezkušování po vyučování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované  vývojové poruše, kdy je tento způsob doporučen ve zprávě psychologa.

 8.4   Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů, výkonů, výtvorů. Po ústním vyzkoušení oznámí  učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací a praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka, a to zejména prostřednictvím zápisů na internetových stránkách školy (i-škola) zapsáním klasifikačních bodů. Zápisy musí být aktualizovány každý týden.

 8.5   Kontrolní písemné práce a další druhy zkoušek rozvrhne učitel rovnoměrně na celý školní rok, aby se nadměrně nenahromadily v určitých obdobích. O termínu písemné zkoušky, která má trvat více než 25 minut, informuje vyučující žáky dostatečně dlouhou dobu  předem.

 8.6   Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé  klasifikaci žáka i způsob získávání  známek (ústní zkoušení, písemné, ...). V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu  klasifikačního období předá tento klasifikační  přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy.

 8.7   Klasifikační stupeň určí učitel, který vyučuje příslušnému předmětu. Při dlouhodobějším  pobytu žáka mimo školu (lázeňské léčení, léčebné pobyty, apod.) vyučující respektuje známky žáka, které škole sdělí škola při instituci, kde byl žák umístěn, žák se znovu nepřezkušuje. 

 8.8   Při určování stupně prospěchu v jednotlivých předmětech na konci klasifikačního období se hodnotí kvalita práce a učební výsledky, jichž žák dosáhl za celé klasifikační období.  Stupeň prospěchu se neurčuje na základě průměru z klasifikace za příslušné období.  Výsledná známka za klasifikační období musí odpovídat známkám, které žák získal a které byly sděleny rodičům.

 8.9   Na konci klasifikačního období, v termínu, který určí ředitel školy, nejpozději však 48 hodin před jednáním pedagogické rady o klasifikaci, zapíší učitelé příslušných předmětů  číslicí výsledky celkové klasifikace do třídního výkazu a připraví návrhy na umožnění opravných zkoušek, na klasifikaci v náhradním termínu apod.

 9.1   Zákonné zástupce žáka informuje o prospěchu a chování žáka: třídní učitel a učitelé  jednotlivých předmětů v polovině prvního a druhého pololetí. Třídní učitel nebo učitel,  jestliže o to zákonní zástupci žáka požádají.

 9.2   Informace jsou rodičům předávány pomocí internetových stránek nebo při osobním  jednání na třídních schůzkách nebo informačních dnech, na které jsou rodiče písemně zváni. Rodičům, kteří se nemohli dostavit na školou určený termín, poskytnou vyučující možnost individuální konzultace.

Údaje o klasifikaci a hodnocení chování žáka jsou sdělovány pouze zástupcům žáka, nikoli veřejně.

9.3   V případě mimořádného zhoršení prospěchu žáka informuje rodiče vyučující předmětu bezprostředně a prokazatelným způsobem.

 9.4   Pokud je klasifikace žáka stanovena na základě písemných nebo grafických prací,   vyučující tyto práce uschovávají po dobu, během které se klasifikace žáka určuje nebo ve  které se k ní mohou zákonní zástupci žáka odvolat - tzn. celý školní rok včetně hlavních prázdnin, v případě žáků s odloženou klasifikací nebo opravnými zkouškami až do 30. 10.  dalšího školního roku.                                                                                            Opravené písemné práce musí být předloženy všem žákům a na požádání ve škole také rodičům.

 9.5   Vyučující dodržují zásady pedagogického taktu, zejména:     

- neklasifikují žáky ihned po jejich návratu do školy po nepřítomnosti delší než jeden týden

- žáci nemusí dopisovat do sešitu látku za dobu nepřítomnosti, pokud to není jediný zdroj informací

- účelem zkoušení není nacházet mezery ve vědomostech žáka, ale hodnotit to, co umí.   Před prověřováním znalostí musí mít žáci dostatek času k naučení, procvičení a zažití    učiva.

9.6   Třídní učitelé (případně výchovný poradce) jsou povinni seznamovat ostatní vyučující s  doporučením psychologických vyšetření, které mají vztah ke způsobu hodnocení a klasifikace žáka a způsobu získávání podkladů. Údaje o nových vyšetřeních jsou součástí zpráv učitelů (nebo výchovného poradce) na pedagogické radě.

10.1   Hlavním obsahem výstupního hodnocení je vyjádření o dosažené výstupní úrovni vzdělávání ve struktuře vymezené Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání.

10.2   Výstupní hodnocení žáka obsahuje vyjádření o:

a) možnostech žáka a jeho nadání

b) předpokladech pro další vzdělávání nebo pro uplatnění žáka

c) chování žáka v průběhu povinné školní docházky

d) dalších významných skutečnostech ve vzdělávání žáka

 10.3   Výstupní hodnocení vydá škola žákovi na konci prvního pololetí školního roku, v němž splní povinnou školní docházku a hlásí se k přijetí ve vzdělávání na jinou střední školu. V případě podání přihlášky k přijetí do oboru vzdělávání, v němž je jako součást přijímacího řízení stanovena rámcovým vzdělávacím programem talentová zkouška, je žákovi i vydáno výstupní hodnocení do 30. října.

11.1   Vzdělávání žáků mimořádně nadaných se může uskutečňovat podle individuálního vzdělávacího plánu, který vychází ze závěrů psychologického vyšetření a vyjádření zákonného zástupce nezletilého žáka. Pro mimořádně nadané žáky může ředitel školy vytvářet skupiny, ve kterých se vzdělávají žáci stejných nebo různých ročníků v některých vyučovacích předmětech.

 11.2   Ředitel školy může přeřadit mimořádně nadaného žáka do vyššího ročníku na základě zkoušky. Termín zkoušky stanoví ředitel školy po dohodě se zákonným zástupce nezletilého žáka nebo zletilým žákem. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví ředitel školy náhradní termín zkoušky.

Mimořádně nadaný žák může v jednom dni skládat jen jednu zkoušku.

 11.3   Zkouška je komisionální. Ředitel školy stanoví obsah formu a časové rozložení zkoušky. Zkouška ověřuje vědomosti a dovednost umožňující žákovi plynulý přechod do vyššího ročníku. Výsledek zkoušky určí komise hlasováním. V případě rovnosti rozhodne hlas předsedy. O zkoušce se pořizuje protokol, který je součástí pedagogické dokumentace žáka. Ředitel školy sdělí výsledek zkoušky prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka nebo zletilému žákovi. Za neabsolvovaný ročník žákovi nebude vydáno vysvědčení. V následujících vysvědčeních se na zadní straně uvede, které ročníky neabsolvoval a z jakého důvodu.

12.1  Organizace maturitní zkoušky

12.1.1   Maturitní zkoušku je oprávněn vykonat žák, který úspěšně ukončil studium nižšího i vyššího stupně gymnaziálního vzdělávání a podal přihlášku k této zkoušce v termínu stanoveném obecně platnými předpisy. Maturitní zkouška se skládá v souladu s § 77 zákona 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ze společné a profilové části.

 12.1.2   Společná část maturitní zkoušky se řídí § 78 zákona 561/2004 Sb. o předškolním,  základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění obecně platných předpisů v příslušném školním roce.

12.2   Profilová část maturitní zkoušky v souladu s ustanovením § 79 zákona 561/2004 Sb.o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon)

12.2.1   Profilová část maturitní zkoušky se skládá v roce 2010 až 2012 ze tří povinných  zkoušek a až dvou nepovinných zkoušek. Profilová část maturitní zkoušky bude konána ústní formou v trvání 15-ti minut s 15-ti minutovou předcházející přípravou. Pro každou zkoušku konanou ústní formou zveřejní ředitel školy 20 až 30 témat, z nichž si žák jedno vylosuje. Zveřejněná témata jsou platná pro jarní a podzimní zkušební období. Termín zkoušky určí ředitel školy. Při ústní zkoušce nelze v jednom dni losovat dvakrát stejné téma.

 12.2.2   V povinné části profilové zkoušky volí žák z této nabídky předmětů: cizí jazyk (anglický, německý, francouzský), matematika, základy společenských věd, biologie, fyzika, chemie, dějepis, zeměpis, informatika a výpočetní technika. Pokud si žák ve společné části  maturitní zkoušky zvolil matematiku, je povinen zvolit jako jeden z povinných předmětů profilové části cizí jazyk. V případě, že žák volil cizí jazyk ve společné části MZ, nemůže tentýž jazyk volit pro část profilovou. Nabídka předmětů povinné části profilové maturitní zkoušky platí i pro nepovinnou část. Hodnocení zkoušek profilové části maturitní zkoušky se řídí Vyhláškou z června 2009, § 24.

 12.3.   Společná ustanovení

12.3.1   Před zahájením profilové části maturitní zkoušky se žáci neúčastní vyučování po dobu 5-ti vyučovacích dnů v termínu stanoveném ředitelem školy.

 12.3.2   Profilová část maturitní zkoušky je veřejná s výjimkou jednání zkušební maturitní komise.

 12.3.3   Žák vykoná úspěšně profilovou část maturitní zkoušky, pokud úspěšně vykoná všechny povinné zkoušky, které jsou její součástí.

 12.3.4   Profilová část maturitní zkoušky se koná společně s ústní maturitní zkouškou společné části maturitní zkoušky.

12.3.5   Žák koná maturitní zkoušku, náhradní nebo opravnou zkoušku na základě přihlášky  podané řediteli školy v termínu stanoveném obecně právními předpisy.

12.3.6   V případě, že žák zkoušku společné nebo profilové části maturitní zkoušky vykonal neúspěšně, může konat opravnou zkoušku, a to nejvýše dvakrát z každé zkoušky. Pokud se žák ke zkoušce nedostaví, svou nepřítomnost řádně omluví nejpozději do třech pracovních dnů od konání zkoušky.

 12.3.7   Jestliže se žák ke zkoušce bez řádné omluvy nedostaví, posuzuje se jakoby zkoušku vykonal neúspěšně.

 12.3.8  Maturitní zkoušku lze vykonat nejpozději do 5-ti let od úspěšného ukončení posledního ročníku vzdělávání ve střední škole.

 12.3.9   Každý, kdo konal maturitní zkoušku před zkušební maturitní komisí, může písemně požádat krajský úřad do 8 dnů ode dne, kdy mu byl oznámen výsledek zkoušky o přezkoumání průběhu a výsledku této zkoušky.

Prospěch žáka při maturitní zkoušce se klasifikuje slovně stupni:

1 - výborný

2 - chvalitebný

3 - dobrý

4 - dostatečný

5 - nedostatečný

 Celková klasifikace se provádí podle stupnice:

 "prospěl s vyznamenáním"

- žák nemá u maturitní zkoušky z jednotlivých povinných zkoušek výsledný stupeň prospěchu horší než chvalitebný. Průměrný prospěch žáka u maturitní zkoušky nesmí být horší než 1,50.

 "prospěl"

- žák nemá u maturitní zkoušky z jednotlivých povinných zkoušek stupeň prospěchu horší než dostatečný

"neprospěl"

- žák má u maturitní zkoušky z některé povinné zkoušky stupeň prospěchu nedostatečný

 Klasifikaci žáka při maturitní zkoušce na návrh jednotlivých zkoušejících schvaluje zkušební komise hlasováním.

Při rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedy zkušební komise.

Do celkového hodnocení maturitní zkoušky se započítávají klasifikace z jednotlivých povinných zkoušek, nezapočítává se však prospěch z nepovinných zkoušek.

Celkové hodnocení maturitní zkoušky včetně hodnocení z jednotlivých zkoušek oznámí žákovi předseda zkušební komise ve dni, ve kterém žák tuto zkoušku ukončil.

V Jihlavě dne 3. 9. 2007